Je Hiroshi Fujiwara otec streetwearu?

Streetwear je jednoznačně dnes už celosvětovým mainstreamem. Když se tento termín řekne, tak si spousta z vás nejspíš vybaví Supreme nebo limitované tenisky ze spolupráce s různými značkami a osobnostmi dnešní pop kultury. Jeden z hlavních lidí kdo tuto estetiku zpopularizoval v Japonsku a později v celém světě je Hiroshi Fujiwara. 

Hiroshi patří nepochybně mezi jedny z nejvlivnějších osobností módní scény nejen v Japonsku. Za začátek jeho kariéry můžeme považovat rok 1982, kdy odcestoval z malého města Ise do Londýna. V Londýně se seznámil s Malcolmem McLarenem, tehdejším partnerem Vivienne Westwood a bývalým manažerem Sex Pistols, pro kterého začal pracovat a McLaren mu ukázal punkovou kulturou. Sám Hiroshi později prozradil, že punk byl jeden z největších vlivů na jeho práci. O pár týdnů později se s McLarenem Hiroshi vydal do New Yorku. 

V New Yorku se Hiroshi poprvé setkal s hip-hopem, který potom donesl jako jeden z prvních do Japonska. Mimo to se stal velkým fanouškem v té době aktivních umělců jako byl Warhol nebo Basquiat, kteří v New Yorku působili. Hiroshi se rozhodl vrátit do Japonska jako DJ, protože v té době v japonských klubech hráli pouze selekce tracků, které vybíral přímo klub. Tím pádem japonskou scénu seznámil jak se spoustu nové hudby, kterou objevil na svých cestách, tak i se samotnou technikou scratchování a mixování. 

V roce 1986 se Hiroshi podíval do Los Angeles, kde se seznámil s Shawnem Stussym. Stussy Hiroshiho inspiroval svým přístupem k navrhování. V té době většina skateboardových značek vycházela z rocku, zatímco Stussy propojoval ve svých designech všechny možné vlivy a přetvořil je do jedné z prvních streetwearových značek vůbec. Stussy měl později velký vliv i na zpopularizování japonských značek, které prodával ve svých prodejnách v USA právě na doporučení Hiroshiho.

V roce 1987 se Hiroshi vrátil do Japonska, kde začal pravidelně psát pro magazín Takarajima svůj sloupec s názvem Last Orgy. Fujiwarovi články byly o věcech, s kterými se seznámil na svých cestách jako punk, hip-hop, graffiti, tenisky a móda. Nutno podotknout, že jde o dobu dávno před internetem a tak se z Hiroshiho článků stal jeden z mála mostů mezi Japonskem a západní kulturou. Jeho články byly více a více populární a není se čemu divit, protože byly jedny nejautentičnějších a tak se z Last Orgy postupně stal i video-formát. Mimo to se i v roce 1990 rozhodl Hiroshi založit svojí první značku Goodenough, ta se dá považovat za první streetwearovou značku v Japonsku. 

Hiroshi si všímal jaký má vliv na mladší generaci a snažil svým následovníkům pomoct. Díky tomu se stal mentorem dnes už legend streetwearu. Mezi ně patří například Hikaru Iwanaga (Bounty Hunter), Tetsu Nishiyama (WTAPS a FPAR), Shinsuke Takizawa (Neighborhood), Jun Takahashi (Undercover) a Tomoaki Nagao (A Bathing Ape a Human Made). Tomoaki dokonce pro Hiroshiho pracoval jako asistent a i díky tomu vznikla jeho přezdívka NIGO, která znamená druhý, protože podle Niga byl první vždy Hiroshi. 

Hiroshi byl i jeden z průkopníků limitovaných edic, tuto strategii budoval jak u svých projektů, tak i u projektů lidí, kterým dělal mentora. Dokonce v 90. letech tuto strategii představil japonskému Nike a od té doby začaly vycházet limitované edice Nike tenisek, které byly určeny jen pro japonský trh. V knížce Tokyo Street Style prohlásil: ‘The whole idea of limited edition culture is about image, and no one makes money off it. The people that make money are the people who resell it.‘

Japonské scény a Hiroshiho si začala všímat i globální centrála Nike a tak vznikl projekt Nike HTM. Celý tento projekt spočíval ve spolupráci Hiroshiho s Tinkerem Hatfieldem a Markem Parkerem. Tento projekt debutoval v roce 2002 na modelu Nike Air Force 1 ke 20. výročí siluety. Nike HTM patří mezi nejlimitovanější releasy od Nike vůbec. Smyslem celé spolupráce bylo vzít klasické Nike siluety a přidat jim prémiové materiály, nové technologie a celkově inovovat a zároveň “zluxusnit” produkt. Od roku 2002 se objevilo přes 30 různých releasů spolupráce této trojice. 

Nyní Hiroshi pracuje převážně na svém projektu Fragment Design, ten založil na konci 90. let, kdy ukončil práci na Goodenough. Fragment Design je převážně o spolupráci místo tvoření vlastních produktů. Mezi ty nejznámější patří například Louis Vuitton, Nike, Moncler nebo Off White. Mimo Fragment pracoval Hiroshi v průběhu své kariéry na spoustě jiných značek a projektech jako například na značce AFFA (Anarchy Forever Forever Anarchy) s Junem Takahashim nebo The Pool, což je Hiroshiho concept store. Kromě působení v módě Hiroshi vydal i 10 hudebních alb. 

Když si to shrneme, tak byl Hiroshi jednou z klíčových postav v celém Japonsku co se týče rozšíření a zpopularizování západní kultury včetně módy. Velkým vlivem bylo mixování různých subkultur jako punk, hip-hop nebo skateboarding, díky kterým postupně začala vznikat nová vlastní scéna a ta umožnila vytvořit poptávku jak na západní značky (není náhodou že Supreme otevřel v roce 1998 mělo 3 pobočky v Japonsku a 1 v USA), tak i na značky lokální jako například BAPE. Hiroshiho vliv potvrzuje i samotná spolupráce s Nike, která přišla dávno před spoluprácemi se streetwearovými značky a nebo módními návrháři.